kip

Zabij 10 prasat

IRC kanál (chat) Minecraft server Twitter Facebook Steam skupina YouTube kanál RSS kanál
  • Herní série
  • Současná PC
  • Retro PC
  • MMO hry
  • Hry v prohlížeči
  • Mobilní zařízení
  • Sloupky
  • Vyhledávání
  • Všechny články
  • Takhle vypadá RH
    Takhle vypadá RH
    Všechny obrázky
  • 3DS a NDS
  • Současné konzole
  • Minulá generace
  • Game Boy
  • 32-bit konzole
  • 16-bit konzole
  • 8-bit konzole
  • Pro čtenáře
  • Shoutbox
  • The Keep (3DS)
    The Keep (3DS)
    Všechna videa
    The Legend of Zelda: Ocarina of Time 3D
    10

    The Legend of Zelda: Ocarina of Time 3D

    Ganondorf, král zlodějů, se chystá zmocnit posvátného artefaktu, který splní všechna přání svého držitele. Jeho rostoucí moc nad královstím Hyrule už nedokáže nikdo zastavit a celá země nemá daleko od úplné zkázy. Přesto je v jeho plánech nepříjemnost, s kterou nepočítal. Legenda o Hrdinovi času je skutečná.

    Ocarina of Time je pravá akční adventura. Ne jako některé plošinovky, které si tento žánr nárokují proto, že v nich občas najdete nějakou tu hádanku, či proto, že jim příjde žánr plošinovek neprodejný. Přemýšlení nad využíváním předmětů a prostředí je zde stejně důležité, jako vaše reflexy a schopnosti - ne jako dvě části hry, ale jako jeden dokonale pevný celek, kde je souboj s mobem stejnou hádankou jako otevření zakletých dveří.

    Pokud bych zde měl hledat nějaké chyby, nebude jich mnoho. Občas nevyvážená obtížnost (nejtěžší dungeon hry vás čeká hned po prvním přenesení v čase), občasné zpomalování hry - nepřijemné u některých bossů - a chybějící vyhlazování hran v 3D módu. Nic z toho vám nedokáže zkazit celkový požitek.

    The Legend of Zelda: Ocarina of Time 3D vás ničím nezklame od začátku po samotný závěr hry. Hratelností, výpravností i herními možnostmi. A musím říct, že takhle působivý finální souboj jsem už hodně dlouho nezažil.

    Placená hra
    Theatrhythm Final Fantasy
    9/10

    Theatrhythm Final Fantasy

    Hudební hra ze světa Final Fantasy může znít divně než si uvědomíte, že jde o sérii, která je aktivní už 25 let, přičemž všechny její díly jsou pro svou hudbu opěvované nejen fanoušky. To už je solidní základ!

    Theatrhythm se hraje výhradně stylusem. V kostce se dá říct, že jde o mačkání knoflíků do rytmu hudby a zlepšování vašich postav skrze levely a předměty. Skladby se dělí do 4 druhů: FMS, kde jedna postava prochází prostředím příslušného dílu Final Fantasy a vy musíte sledovat pohyblivou řadu knoflíků s možností svézt se na chocobu. Při BMS stojí celá parta proti příšerám v bojích à la staré díly FF včetně summonů; průběh bitvy ale závisí na tom, jak zvládnete 4 řady knoflíků naráz. V EMS běží na pozadí ikonické příběhové animace přímo z her a linka s knoflíky se svíjí po celé obrazovce do rytmu. SP potkáte jen při hraní celých sérií jako úvod či závěr konkrétní hry. Nelze v nich získat předměty a dokonce je smíte přeskočit.

    Dohromady to dává 82 skladeb! Nicméně tu nejlepší část hry objevíte až po nějakých 15 hodinách hraní, kdy budete konečně připravení na mód Chaos Shrine. Až tam totiž doopravdy příjdou k užitku předměty a ability. Pro vaší čtyřčlennou partu je na výběr celkem 29 postav z minulých dílů, každá s vlastní sadou aktivních i pasivních abilit, na které mají (až na pár vyjímek) 4 sloty. Musíte se tedy připravit na boj jako v každém pořádném RPG, pokusit se přivolat bosse, a získat ty nejvzácnější předměty celé hry.

    Placená hra
    Sonic the Hedgehog
    9/10

    Sonic the Hedgehog

    Když se v roce 1991 objevil Sonic the Hedgehog na nové konzoli Mega Drive, stal se okamžitou klasikou a také vlajkovou lodí celé společnosti SEGA. Žánr plošinovek byl sice už pevně zakořeněný, ale na Sonica byl málokdo připravený. Přiběhl rychlostí, o které se konkurenčním Super Mario Bros. ani nesnilo, a kontrolu nad hrou předal do rukou hráčům. Čím lépe hráli, tím rychleji dokázali levely proběhnout.

    Při cestě za překažením nového plánu svého odvěkkého soupeře, Dr. Robotnika, nám Sonic přinesl krásnou čistou grafiku s dobře využitým paralaxním scrollováním a skvělou hudbu, jejíž melodie vám navždy utkví v hlavě. Oproti pozdějším dílům je zde sice omezenější pohybový arzenál, ale to vůbec není na škodu. Naopak to, společně s chytrým designem levelů, zvyšuje herní variabilitu když jste nuceni vymýšlet nová uplatnění pro Sonicovy útoky, pokud se chcete pohnout dál.

    První díl Sonic the Hedgehog není jen artefakt minulosti připomínající začátky úspěšné série. Jde o hru, která stojí sama o sobě jako skvělá ukázka možností žánru.

    Placená hra
    Sonic Generations (3DS)
    8/10

    Sonic Generations (3DS)

    I přes název shodný s konzolovou verzí je handheldová adaptace Sonic Generations zásadně odlišná hra. Pro začátek se za oba Sonicy hraje ve 2D. Zatímco classic Sonic zůstal věrný původním dílům z Mega Drive, modern Sonic se ovládá jako v Sonic Rush a jeho pokračováních.

    Jiný je i výběr levelů; jediným společným bodem je startovní Green Hill. Zbytek tvoří lokace, které se doposud remaku ještě nedočkaly. Samotná kvalita levelů je všeobecně vysoká - ať už designem či grafikou - ale některé jsou přecijen slabší (jako Radical Highway). Co se také povedlo jsou bossové, kteří jsou doladěnější, zábavnější a vyzývavější než ti z velké verze.

    Musím Sonic Generations ale vytknout celkovou délku hry. I když je tentokrát obtížnost akorát, tak herní doba je ještě o mnoho kratší! Jsou tu sice bonusové mise, ale ty neobsahují žádné originální nápady nebo prvky. Zmínit můžu i plno sociálních funkcí. Ty ale nepřinášejí nic zajímavého a přímý závodní mód trpí sníženým FPS, které takto rychlé hře ubírá na hratelnosti. Jediné štěstí je v tom, že je hlavní část hry pořád zábavná i když jí hrajete stále dokola. Sonic Generations jsou obstojným představitelem série a žádný fanoušek by si je neměl nechat ujít.

    Placená hra
    Super Mario Bros.
    8/10

    Super Mario Bros.

    Hra, která definovala žánr plošinovek tak, jak ho známe. Hra, která 27 let přetrvává u vrcholu žebříčků prodejnosti. Hra, kterou zná každý. Představovat Super Mario Bros. je nošením dříví do lesa. Ale připomeňme si, jak skvělá hra to vlastně je.

    V roli obtloustlého instalatéra se vydáte zachránit princeznu, k čemuž vám budou pomáhat nejen jeho atletické dovednosti, ale také nápadité power-upy, které zde originálně nahrazují ohraný systém zdraví a životů.

    To ale není všechno. Už tehdy nám Mario ukázal ničitelné prostředí, kde pěstmi rozbíjel cihlové zdi, a fyzikální modely poražených nepřátel, které využíval jako zbraň. Za zmínku stojí i regulovatelná rychlost běhu nebo plavání pod vodou - vše na omezeném hardware NES! To společně s intuitivním ovládáním, dobrým designem levelů a nezapomenutelnou hudbou tvoří dílo, které by si měli zahrát i dnešní tvůrci her, aby se něčemu přiučili.

    Placená hra
    Mario Kart 7
    8/10

    Mario Kart 7

    Pořadím už sedmý díl (nepočítáte-li automatové verze) série Mario Kart se, jak už je u Nintenda zvykem, nijak výrazně neodlišuje od dílů předchozích. Mezi nové feature patří jízda pod vodou, která nemá na hratelnost příliš velký vliv, a plachtění vzduchem, které naopak přináší překvapivě mnoho taktických možností. Za zmínku stojí také rozporcování vozidel na 4 části, které můžete libovolně prokombinovat ve stovky různých výsledků.

    Závodní tratě tentokrát dopadly na jedničku s hvězdičkou. Mezi novými nebudete mít žádné neoblíbené, staré jsou výběr jen toho nejlepšího, a oboje je svěže zpracované. Co ale nedopadlo příliš dobře je zbraňový arzenál; z nových kousků vás nadchne jenom užitečný mývalí ocas a povzdechnete si nad zrušením falešných itemboxů nebo nad stupidně zpracovaným Bullet Billem.

    A ještě technická stránka. Grafika je v Mario Kart 7 téměř dokonalá. 3D efekt vás doslova pohltí a tratě, které jsou plné detailů, nemají problém s ostrými hranami jako jiné tituly v 3D módu. Také online multiplayer je lepší, než byste od Nintenda čekali, i když k dokonalosti má pořád dost daleko.

    Placená hra
    The Legend of Zelda: Four Swords
    7/10

    The Legend of Zelda: Four Swords

    První multiplayerový díl Zeldy vyšel postupně dvakrát: původně na dvojkazetě A Link to the Past & Four Swords na GBA a následně po omezenou dobu jako stahovatelný Four Swords Anniversary Edition na DSi. Obě verze jsou ale prakticky totožné s tím, že největším rozdílem je přidaný singleplayer na DSi, který ale zkrátka není ono. Jde prostě o čistě multiplayerovou záležitost.

    Poté, co se tedy vy a až tři další hráči připojíte do hry, si můžete projít větvený tutoriálový dungeon, nebo ho přeskočit a vrhnout se přímo do těch hlavních. Na mapě si smíte vybrat ze tří tématicky laděných dungeonů a po dokončení všech z nich odemknete přístup do záverečného. Není to dechberoucně dlouhá hra. I přes přítomné automatické ukládání se dá dohrát na jedno sezení.

    Samozřejmě má Four Swords i příběh, ale tentokrát ustupuje do pozadí hratelnosti víc než kdy dřív. Ta je naopak vychytaná do detailů tak, jak můžete z většiny Zeld být zvyklí. Vlastně se hraje skoro...

    → Celý článek

    Placená hra
    1
    1, 2, 3, 4