Zabij 10 prasat

IRC kanál (chat) Minecraft server Twitter Facebook Steam skupina YouTube kanál RSS kanál
  • Herní série
  • Současná PC
  • Retro PC
  • MMO hry
  • Hry v prohlížeči
  • Mobilní zařízení
  • Sloupky
  • Vyhledávání
  • Všechny články
  • Takhle vypadá RH
    Takhle vypadá RH
    Všechny obrázky
  • 3DS a NDS
  • Současné konzole
  • Minulá generace
  • Game Boy
  • 32-bit konzole
  • 16-bit konzole
  • 8-bit konzole
  • Pro čtenáře
  • Shoutbox
  • The Keep (3DS)
    The Keep (3DS)
    Všechna videa
    Sonic Heroes
    8/10

    Sonic Heroes

    Po velkém úspěchu původně Dreamcastových her u majitelů GameCube bylo na čase, aby SEGA přišli s další Sonic hrou; tentokrát už vydané přímo pro tuto platformu. Zdá se ale, jako by se Sonic Team báli, že vyčerpali všechny nápady a tak se uchýlili ke dvěma krokům. První byl nechat hráče místo jedné postavy ovládat úzce semknutý tým (ne nepodobně jako předtím v Knuckles' Chaotix, odkud také převzali tři "nové" postavy). Druhým krokem byl částečný návrat ke kořenům série, který se projevil hlavně v klasickém řazení levelů act1-act2-boss a nutnosti lovit Chaos Emeralds ve special stage.

    Tomuto rozhodnutí v Sonic Heroes ustoupil příběh, který - i když ucelený, dobře vyprávěný, a s několika zvraty - tentokrát tvoří jenom výplň mezi levely. To je škoda, protože stylové animace postav jsou tentokrát zvládnuté dokonale a dabing je lepší než kdy předtím. FMV sekvence jsou dokonce synchronizované pro anglickou verzi místo japonské.

    Teď už ale k samotné herní náplni. Ta naštěstí nezklamala. Sice by šla vytknout četnost bezedných propastí, ale naštěstí máte dost prostředků jak je překonat a i hra samotná vám bude bránit v nechtěném pádu. Jinak jde o stejnou zábavu jak v předchozích dílech série s tím rozdílem, že navíc budete za běhu žonglovat se třemi movesety (speed, flight, power) reprezentovaný třemi postavami (např. Sonic, Tails a Knuckles). Na výběr máte ze čtyř týmů: Sonic, Dark, Rose a Chaotix. Liší se různou obtížností, layoutem levelů a mírně i schopnostmi. Pro odemčení poslední části hry ale musíte hru stejně dohrát za každý z nich. Ne že by to nestálo za to!

    Placená hra
    Mario Kart: Double Dash
    8/10

    Mario Kart: Double Dash

    Kdo by neznal Mario Kart? Alespoň v nějaké jeho podobě přímo Mario Kart a nebo alespoň nějaký jeho klon hrál jistě každý. Ze všech dílů u mě ale vede právě recenzovaný Mario Kart: Double Dash.

    Oproti předcházejícím dílům se v Double Dash nezávodí už jen v motokárách ale na slovo si příjdou i exotičtější vozidla (i když taková rozmanitost jako u Wii verze se tu ještě nekoná). Hlavní novinkou je ale počet postav připadajících na jedno vozidlo, který se zvýšil na dvě. To přidává strategické možnosti kombinování jak při výběru vozidla a postav, tak během závodů samotných. Vozidla a postavy spadají do třech velikostních kategorií a zatímco malá postava se nacpe do čehokoliv, střední si musí odpustit malá vozidla a velkým postavám zbývají pouze vozidla jejich vlastní velikosti. V rámci samotných závodů pak můžete mezi postavami přepínat kdykoliv se vám zachce a tak si například uschovat modrý krunýř pro pozdější použití nebo naopak vystřílet celkem šest krunýřů naráz. V multiplayeru pak máte kromě tradičních závodů a bitevního módu díky dvoučlenné posádce také možnost nechat jednoho hráče řídit a druhého střílet. Double Dash je také jedna z mála her, co podporují možnost propojit dva GameCube po LAN a hrát celkem v osmi hráčích naráz.

    Se záplavou skvěle navržených a výborně provedených tratí a spoustou hodin jak singleplayerové tak i multiplayerové zábavy je Mario Kart: Double Dash bez debaty bezkonkurenčně nejlepším závodním titulem na GameCube.

    Placená hra
    Sonic Colours (NDS)
    8/10

    Sonic Colours (NDS)

    Po úspěších, které slavily všechny Sonicovy inkarnace na handheldech od Nintenda, se nejde divit, že SEGA pokračují v jejich vydávání při každé příležitosti. Takovou příležitostí se momentálně stalo vydání Sonic Colours na Wii a vydali i verzi pro DS. A rozhodně nejde jen o nějaké ždímání licence!

    Poučeni z předchozích chyb se SEGA zbavili bezedných propastí a šílených tlačítkových kombinací pro provádění vzdušných triků, které byly značnými vady na kráse předchozím kapesním dobrodružsvím ježka Sonica, a soustředili se na kvalitní design obrovských levelů, které strčí do kapsy i plno levelů z legendárních Soniců na Mega Drive. A pokud by to někomu bylo málo, může se spolehnout na to, že je hratelnost ještě okořeněná různými formami, které na sebe můžete brát po osvobození malých emzáčků z jejich klecí. Na první pohled sice hratelnost zbytečně komplikují, ale hned jak si je ozkoušíte v praxi, tak vám přejdou pod kůži a nebudete se bát je využít.

    Nepříliš dobře převedený příběh z velké Wii verze sice jenom otravuje, ale naštěstí ho můžete přeskočit a věnovat se hře samotné. Zkrátka a dobře, pokud si s sebou chcete brát Sonica na cesty, lepší volbu než je Sonic Colours budete hledat těžko.

    Placená hra
    Pokémon Puzzle Challenge
    8/10

    Pokémon Puzzle Challenge

    Pokémon Puzzle Challenge je logická hra typu Panel de pon s Pokémonní tématikou. Principem se podobá velmi známému Tetrisu nebo blíže hře Puyo Puyo. Narozdíl od nich ale neovládáte padající kostky, ale kurzor, kterým můžete dva panely na hracím poli mezi sebou vyměnit. Pokud dáte tři nebo více panelů stejné barvy vedle nebo na sebe, zmizí a všechny panely nad nimi spadnou dolů. Principem hry je využívat těchto mechanik a spojit více jak tři kostky zároveň (combo), nebo udělat řetězovou reakci (chain).

    Hra má několik odlišných módů, a to Marathon (nekonečný mód na body), Challenge ("příběhový" mód kde musíte porážet své nepřátele pomocí komb a chainů), Time Zone (nejvyšší skóre v časovém limitu), Line Clear (zničení všech panelů nad čarou), Puzzle (zničení všech panelů v limitovaném počtu tahů) a Garbage! (zbavování se padajícího "smetí"). Hra má také módy pro dva hráče, ale ty jsem bohužel neměl příležitost vyzkoušet. Všechny módy samozřejmě ukládají vaši pozici ve hře a rekordy.

    Placená hra
    The Legend of Zelda: Four Swords
    7/10

    The Legend of Zelda: Four Swords

    První multiplayerový díl Zeldy vyšel postupně dvakrát: původně na dvojkazetě A Link to the Past & Four Swords na GBA a následně po omezenou dobu jako stahovatelný Four Swords Anniversary Edition na DSi. Obě verze jsou ale prakticky totožné s tím, že největším rozdílem je přidaný singleplayer na DSi, který ale zkrátka není ono. Jde prostě o čistě multiplayerovou záležitost.

    Poté, co se tedy vy a až tři další hráči připojíte do hry, si můžete projít větvený tutoriálový dungeon, nebo ho přeskočit a vrhnout se přímo do těch hlavních. Na mapě si smíte vybrat ze tří tématicky laděných dungeonů a po dokončení všech z nich odemknete přístup do záverečného. Není to dechberoucně dlouhá hra. I přes přítomné automatické ukládání se dá dohrát na jedno sezení.

    Samozřejmě má Four Swords i příběh, ale tentokrát ustupuje do pozadí hratelnosti víc než kdy dřív. Ta je naopak vychytaná do detailů tak, jak můžete z většiny Zeld být zvyklí. Vlastně se hraje skoro...

    → Celý článek

    Placená hra
    Pokémon Pinball Ruby/Sapphire
    7/10

    Pokémon Pinball Ruby/Sapphire

    Pokémonní Pinball se vrací, tentokrát na Gameboyi Advance! Jako obvykle je vaším úkolem je chytit všechny. Jedná se sice "jen" o pinball s Pokémoními motivy, ale i přes to se budete při chytání Pokémonů, rozmanitých bonusových polích, a narážením na maličkosti dobře bavit.

    Základní hrací pole jsou dvě: Ruby a Sapphire, kde každé má své unikátní vlastnosti. Pokémony lze získat čtyřmi různými způsoby: normálním chycením na hracím poli, vylíhnutím z vajíčka, vývinem nebo z bonusových polí v případě legend. (A opravdu jich lze chytit "všech" 386!)

    Oproti původnímu Pinballu na Gameboy vás zde čeká příjemná obtížnost, která nedělá hru ani příliš zlomyslnou, ani moc zjednodušenou.

    Bohužel hra pinballem začíná a pinballem končí, jediné co ještě můžete dělat kromě porážení High Score je prohlížet si svůj Pokédex s pěkně animovanými sprity.

    Placená hra
    Final Fantasy III
    7/10

    Final Fantasy III

    Třetí díl série Final Fantasy kromě drobnějších novinek přišel s nezvyklým konceptem přepínání povolání vašich postav během hry. Celkem jich je 22 v původní Famicom verzi a 23 na Nintendu DS, což v kombinaci se čtyřčlennou partou dává masivní množství možností. Rozdílnost povolání je většinou výrazná (i když některé fungují jen co vyšší stupeň předchozích jako White Mage a Devout), ale jelikož má každé povolání vlastní levely, tak jejich přepínání znamená nutnost grindovat. Boje probíhají klasicky tahově, takže se tato činnost dokáže dost protáhnout.

    A co příběh? Ten je obstojný i na dnešní poměry. Působí sice dost roztěkaně, ale v zásadě zapadá v celek a rozhodně obsahuje dostatek zajímavých momentů, které NDS verze ještě o něco rozšiřuje. Cestování po světě vám většinou dává volnost aniž by vás nechalo se ztratit a někdy díky tomu objevíte i nějaké skryté možnosti. Často se k vám přidá také pátá příběhová postava, na kterou sice není moc spoleh, ale její občasné zásahy dokáží zvrátit průběh bitvy.

    Zatímco Famicom verze Final Fantasy III disponuje "jen" lehce nadprůměrnou grafikou, její NDS remake (a jeho porty) vám ukáže všechny postavy v pěkně zpracovaném 3D. Obě dvě verze každopádně mají vynikající hudbu, která patří k nejlepším v sérii.

    Placená hra
    4
    1, 2, 3, 4, 5, 6